IX.

ATLANTIDA, U KONTROLNÍ VĚŽE - RYCHLE NA BŘEH!
Rodney McKay spokojeně vstal od stolu. Několik hodin počítal znovu příklad, který mu měl pomoci s lokalizací spouštěcího systému bomby (jak mu poradila Squirellová). Byl by ty příklady měl již vypočítané. Jenže když je počítal poprvé, kýchl si a všechny papíry s výpočty se mu rozletěly. A kdyby si ještě ze základky pamatoval, jak se počítají kvadratické rovnice, třeba by je měl ještě o něco dřív.
Každopádně teď už si mohl hotové výpočty přenést do místnosti s bombou a najít spouštěcí systém. Počítal ve své kanceláři, protože v místnosti, kam přemístili Martu, ho pořád někdo rušil.
Zvedl papíry a otevřel dveře kanceláře. Než ale stačil udělat jediný krok kupředu, prosvištěli kolem něj Plk. Sheppard a Kapitánka Deafová rychlostí blesku. Rodneyho výpočty vzlétly.
"No to si snad děláte srandu!" zaburácel McKay a začal sbírat poznámky. Pak zase zašel do kanceláře, aby potřetí dal příklad dohromady.Sheppard s Deafovou vyběhli z budovy a zamířili k jedinému molu Atlantidy, ze kterého bylo možné vlézt do lodi. Tam už byli Zelenka se Squirellovou a pomáhali Samantě Carterové vytáhnout Thrumana z vody. Jenže byl nějaký těžký a ještě k tomu plný vody, takže než se jim ho podařilo vytáhnout na břeh, tak si chudák stačil ještě nejméně třikrát pořádně loknout slaného moře.
"Položte ho na záda!" zařval kdosi. Pak se jim podařilo Thrumanovo tělo položit na zem.
"Myslíte, že žije?" optala se Jane, když se Sheppardem přiběhli.
"To určitě. Víte, jak křečovitě se mě držel kolem krku, když jsem plavala ke břehu?" zaskřehotala Samantha. Byla promáčená až na kost a hlasitě oddechovala, když vylezla na břeh.
"Asi to oznámím Messerové." Usoudil Zelenka.
"Radku." Spražil ho John. "Nemusí přece vědět všechno."
Squirellová rychle přiklekla k Jamesovi a začala divoce máchat jeho rukama, aby se mu dostala voda z plic. S každým máchnutím vytryskl Thrumanovi z pusy proud vody. Jenže byl stále v bezvědomí.
"Jamesi!" zvolala Jeanette a mírně ho poplácala po tváři.
Pořád nic.
"Ukažte." Zavelel John. "Já ho proberu."
Jane rychle došlo, co se Sheppard chystá udělat a tak se ho snažila zadržet.
"Johne, tohle fakt ne."
"Neboj. Spolehlivě to funguje." Ujistil ji Sheppard. Vzápětí Thrumanovi ubalil pořádnou ránu pěstí. Všichni sebou trhli. Dokonce i James Thruman, který otevřel oči a zaječel: "Au! Copak jste blbí??"
"No, co jsem říkal?" zajásal John.
"To jste byl Vy?" zamračil se Thruman a mnul si čelist. Měl ji trochu nakřivo.
"Ne, to Zelenka!"
"Hej!" obořil se Zelenka.
"Fakt skvělý překvápko." Ozvala se Samantha. "Tak tohle jsem opravdu nečekala." Maskaru měla vodou zničenou, takže vypadala, jako by brečela černé slzy. Oblečení bylo promáčené skrz naskrz promáčené a její vlasy teď vypadaly spíš, jako kdyby místo nich měla na hlavě slámu.
"Pojďte, než se to dozví Messerová." Řekl Radek, pomohl Jamesovi na nohy, a i když byl o hlavu menší než on, podepřel ho. "Musíme tě usušit."

ATLANTIDA, ZÁKLADNA, OBYTNÁ ČÁST - PROMIŇ, VODNÍKU!
Samantha, teď už suchá a normálně vypadající, naťukala kód ke svému obytnému zařízení. Zašla si pro několik poznámek, které si udělala už dřív, aby mohla pokračovat v práci. Evelin Messerová ji zaúkolovala - měla vypnout únik helia z bomby dřív, než vědci budou mentálně na úrovni novorozenců a sami se začnou plazit po zemi a cucat dudlíky. No prostě dřív, než budou na té věci páchat víc škody, než užitku (jako by to snad nedělali, pomyslela si Sam). Řekla si, že by možná měla zajít za Jamesem, ale pak ji napadlo, že ten si teď nejspíš zrovna vylévá vodu z uší, a tak nechala setkání na potom. Vzala poznámky a vrátila se do Kontrolní místnosti. Možná už věděla, co s tou jejich "hloupostí" má udělat. Potřebovala jenom doladit pár detailů.
"Ahoj, Danieli." Řekla, když přišla do místnosti a uviděla Dr. Jacksona sedícího u počítače. Hrál Solitaire.
"Ahoj, Sam. Ach jo, ještě nikdy se mi nepodařilo tuhle hru dohrát." Postěžoval si Daniel.
"A znáš vůbec pravidla?"
"No, ani moc ne…"
"Tak to bude možná proto." Usoudila Sam. "Jinak, jak ti jde překlad?"
"Myslíš tu zeď v suterénu? Ve skladu zásob?" ujistil se Daniel.
"Jo, nejspíš."
"To už mám hotové. Bylo tam napsáno: ZBYTEČNĚ PŘEKLÁDÁŠ TENHLE NÁPIS, PROTOŽE SE Z NĚJ STEJNĚ NIC NEDOZVÍŠ. JDI SI PŘEKLÁDAT NĚCO JINÝHO." Odpověděl Jackson. "Trochu mě to urazilo." Dodal nakonec.
Samantha se sklonila k Jacksonovu počítači a začala skládat karty. Do minuty měla hru vyhranou.
"No jo, tak se pořád nevytahuj, že jsi chytřejší, než já." Ohradil se Daniel. "Mimochodem… Neuraz se, ale… Táhne z tebe moře. Ty ses byla vykoupat?"
Samantha se na Daniela výhružně podívala.
"Jo, jo, já vím… Nic mi do toho není." Odpověděl Daniel. "A sháněl tě tu Dr. Thruman."
"Co chtěl?"
"Nevím. Hledal tě, chtěl s tebou mluvit. Kapala z něj voda, a když odcházel, z kalhot mu vyskočila ryba. Chvíli se tu mrskala a pak si ji odnesli kuchaři. Prý bude zítra k večeři."
"Aha. No, tebe zas pozdravuje Jack. Zítra přicestuje a vzkazuje ti, abys mu nelezl na oči."
"Mluvilas s ním?"
"Ne, psal mi SMSku." Odpověděla unaveně Sam a zasedla k druhému počítači. Zapla ICQ a Google. "Sakra, proč musí používat Visty… Zlatý XPčka!" nadávala.
"Hele, ty s tím Thrumanem něco máš?"
"Danieli!"
"OK, OK… Jen když se tak chodíte spolu koupat, mohli byste pochytat ještě pár ryb. Tady je vždycky dobře připraví." Smál se Daniel. Samantha po něm hodila propisku.
"Radši zmiz! Nebo všem prozradím, co provádíš v posteli každý večer půl hodiny před tím, než jdeš spát." Pohrozila mu. Daniel se nakvašeně zvedl.
"Tak promiň, vodníku!" rýpnul si ještě, vypláznul na Samanthu jazyk a byl pryč.