Zúčastnili jsme se s povídkou Marta aneb Wraithové jsou zákeřní literární soutěže Tau'ri Kree, ve které jde o nejlepší povídku týkající se seriálu Star Gate. Tak jí držme palce! Vyhlášení soutěže také proběhne na festivalu fantasy v Chotěboři 11.7.2009, bohužel se tam ale nebudeme moci dostavit,...
XV.
ATLANTIDA, 59 MINUT DO VÝBUCHU - TEĎ UŽ JE ČAS NA PANIKU
"Jane! To si říkáš expertka na Wraithskou technologii? Vždyť… Vždyť jsi nás obrala o 9 hodin!" bědoval James. Raději se ničeho nedotýkal a jen nadával Deafové, která se poníženě krčila u bomby. V ruce držela spouštěcí systém bomby a nevěděla, jak se má vymluvit.
"Hele, Vy byste taky nemusel jenom nadávat ale taky nám s tím trochu pomoct!" bránila Jane Jeanette. Thruman se k ní otočil. "Díky mně jsme ještě bez sundání toho pláště poznali, kolik nám zbývá času."
"No, to je teda vážně… Úžasné." Pronesla Squirellová.
"Zatímco Vy máte největší podíl na tom, že nám zbývá tak málo času!" pokračoval Thruman.
"Hele, nechte toho. Musíme to vypnout a rychle." Vložil se do hádky Zelenka.
"Nějaký nápad, jak to vypnout?" otočil se James k němu.
"Hele!" ohradil se Radek. "Já nemůžu za to, že nemůžeš najít lístky na toho… Tvýho Jacksona! Tak si na nás přestaň vylévat zlost!" zaburácel. Pak si ještě pro sebe, aby tomu nikdo nemohl rozumět, mumlal cosi o blbcích.
"Nechte toho! Proč se tak hádáte? Hrozně mě to rozrušuje!" ozval se Rodney. Jane i Jeanette se na něj soucitně podívaly. Obě věděly, co to znamená mít ženské problémy, a obě věděly, že pokud McKay spolkl galaktickou antikoncepci, nemůže to dopadnout dobře.
"Ehm… Jane…? Zdá se mi to, nebo Rodneymu začaly růst prsa?"
Jane pokývala hlavou. "Jo, všimla jsem si… A taky má pořád hlad a je nervózní. Asi je v tom."
"Ach jo, chudák. A to si tu ani zdaleka neužil tak, jako my a odnese to."
Do místnosti vešla Evelin Messerová s generálem O'Neilem, který všechny pozdravil veselým: "Ahoj."
"Můžete mi vysvětlit, co se tady děje? Proč plukovník Sheppard trčí na záchodě a doktor Jackson se svíjí v bolestech žaludku ve své kajutě? Kde se vzaly ty ryby? A proč jsem během posledních hodin nedostala ani od jednoho z vás hlášení?"
"Ty bláho, ta je nějaká ostrá." Usoudil Thruman.
"Nejspíš má dneska ženské problémy." Poznamenal Radek.
"Doufám, že už víte, co s tím?" dala ruce v bok. Vypadala docela důležitě a mohla by i sklidit nějakou autoritu, kdyby Jack, který za ní stál, nedělal opičky a nebavil tak všechny vědce v místnosti.
"No?" vyzvala je Evelin.
"Jasně, že víme, jak na to." Ozvala se Jane. "Teď už musíme doladit jen pár detailů."
"Kolik zbývá do výbuchu?" vyzvídala Messerová.
Thruman bleskově skočil před bombový časovač, aby si Evelin nevšimla, že se jí chystá maličko lhát.
"Devět a půl hodiny." Řekl pak a nevinně se pousmál.
"Co to máte na očích, Jamesi?"
"Ale, to je na dlouhé vyprávění…"
"Tak podívejte. Opravdu nejsem spokojená s vaší prací. Od svých tří nejlepších vědců jsem očekávala daleko větší úspěchy. Nejen sundat plášť a popohnat bombu o několik hodin k výbuchu, čímž jsme samozřejmě ztratili mnoho času." Rozjela se Messerová tak, až si vědci, i když byli nadopovaní heliem, začínali uvědomovat vážnost situace. Provinile se na sebe dívali a krčili rameny. "Od Vás, Jane, bych čekala aktivnější pracovní výkon. Za celou tu dobu, co jste na Atlantidě, jste tady strávila všehovšudy dvě hodiny. A Vy, slečno Squirellová," otočila se Evelin k Jeanette. "pořád mám pocit, že si myslíte, že tu nejste v práci, ale na dovolené. Soudím tak nejen podle Vašeho chování, ale i podle záznamů z kamer."
Squirellová se podívala směrem ke kameře na zdi a došla jí hrozná skutečnost. Sakra, pomyslela si, proč jsme to jenom nemohli dělat v jiném rohu, kde by to ty zatracený kamery nezaznamenaly?
"Takže chci, abyste to vypnuli a to blesku rychle. Jste proboha nejchytřejší hlavy, které kdy chodily po Zemi. Takže do práce."
"Hele, Evelin, nech toho. Oni to zvládnou." Konejšil ji Jack. "Pojď, projedeme se ve výtahu." Slíbil jí a vyvedl ji z místnosti. "Mimochodem, Samantě se podařilo eliminovat helium. Už z bomby neuniká, ale budou pořád tak natvrdlí, dokud se nevypne Marta."
"Takže jsme v háji." Usoudila Evelin a nechala se vést generálem O'Neilem k výtahu.
"Ale jestli chceš, můžeme se vrátit zase do tvé kanceláře na ten stůl."
"Jacku!"
"Už mlčím."
Vědci nemohli slyšet jejich rozhovor. Těžko říct, jestli by nebylo lepší, kdyby se dozvěděli, proč byli všichni tak nevysvětlitelně hloupí. Všichni si stoupli do hloučku a pokoušeli se vymyslet, co dál.
"Já si musím odskočit… Nechám to všechno na vás." Ohlásil Rodney McKay a odběhl. Těm, kdo ho dobře znali, bylo jasné, že běžel na ošetřovnu, aby tam mohl sníst všem nebožákům jejich oběd.
"No, co teď?" pronesla Squirellová.
"Nevím, jestli jsme udělali dobře, když jsme zalhali Messerové o zbývajícím čase do výbuchu." Usoudil Radek. "Popravdě, myslím, že to do hodiny nevypneme a Evelin bude docela překvapená, až to bouchne."
"No… Alespoň to bude zrovna v tu chvíli nejméně čekat." Přiznal Thruman. "Myslím, že je čas na plán B."
Jane Deafová se na něj překvapeně podívala. "My máme nějaký plán B?"
"Plán B je přece vždycky." Upozornil ji James.
"Aha, a ten zní?" popohnal ho Zelenka.
"Zdrhnout." Pípl Thruman a začal couvat. "Já padám!"
Po těchto slovech se otočil a začal pádit pryč. Bohužel zase zapomněl na kabely smotané pod bombou a zakopl o ně.
"No, tady je vidět, kdo by za svou práci položil i život." Usoudila Jane.
"Hej…" upozornila všechny Squirellová. "Ty hodiny na tý obrovský bombě se vypnuly."
"Co?" zvolali skoro všichni a podívali se směrem, kterým civěla Squirellová. Hodiny tam opravdu nebyly. Chcete-li, stál tam jen prázdný displej. Jakoby nikdy netikal a nikdy tikat neměl. Marta se zdála najednou být úplně neškodnou velkou plechovou konzervou. Třeba na ryby.
"Sorry, jestli jsem to zase rozbil." Omlouval se James a začal se sbírat ze země.
"Thrumane, ty pako." Pronesla Jane. "Vždyť tys to vypnul."
"Fakt?" nevěřil James. "No nejsem génius?"
"Ale jak se mu to povedlo?"
Zelenka se začal prodírat kabely, až našel jejich konec. "On to vypojil ze zásuvky."
"Nezdá se vám, že je tu nějaká tma?" všimla si Squirellová.
Všechna světla jakoby se zhasla přesně ve vteřině, kdy James zakopl o kabely a vypojil tím Martu z elektrické zásuvky. Taky se zhasly všechny počítače, automaty na pití přestaly pípat a rádio přestalo hrát. Jakoby najednou celá Atlantida byla bez elektřiny.
"No, to bys prostě nebyl ty, Jamesi, kdybys něco ještě na závěr nepokazil." Podívala se na něj Jane. Vzápětí se ozvala její vysílačka.
"Deafová! Pomoc!! Jsme tu zavření!"
Jane zmáčkla knoflík. "Klid, doktorko Messerová. Právě jsme vypnuli bombu."
"Mně je úplně jedno, co tam děláte! Pojďte nás vyprostit! Zasekli jsme se ve výtahu! Rychle, potřebujeme pomoc! Výtah se najednou zastavil a všechna světla zhasla."
"Však už tam běžíme." Odpověděla Jane a protočila panenky.
"To je pořád vypněte bombu, vypněte bombu, ale když to uděláme, tak už ji to nezajímá." Vztekala se Squirellová.
"No jo, to je to vedení. Je vidět, podle čeho se stanete generálem. Víte, jak se to říká… Všichni jsou tak trošku hloupí. Ale ti největší hlupáci…"